Budova kageho

First topic message reminder :

Kopulovitá stavba z ledu, který byl dle pověsti vyřezán z nedalekého jezera a následně zpevněn chakrou prvního Yukikageho. Tak vznikla jedna z prvních tradic Skryté sněžné vesnice. Každý nový Yukikage pokládá ruku na led a vloží část své chakry do ledu. Traduje se, že jen díky tomu nikdy neroztaje. V přízemí je malá fontánka v jejímž středu stojí socha prvního Yukikageho - voda zde však neteče. Fontána je nefunkční neb ať se snažil kdokoliv, voda během pár minut zamrzla. Kolem fontány jsou lavičky pro čekající na přijetí u kageho, zatímco na druhé straně od hlavního vstupu je malá recepce, na které slouží mladičká slečna. Vedle recepce jsou schody které vedou přímo do kanceláře Yukikageho. Než se nově příchozí dostane ke kagemu, musí projít kolem dlouhého konferenčního stolu, který je obležen sedmi židlemi. Když se obejde konferenční stůl, dostaneme se k menšímu kancelářskému stolu, který slouží kagemu jako pracovní místo. Celou místnost zpříjemňuje velká díra ve zdi za kagem, vyplněná tenkou vrstvou ledu průhlednou jako sklo, která má sloužit jako okno. Vůdce vesnice má tedy krásný výhled na celou vesnici, kdykoliv se otočí. Zdi lemují knihovny a obrazy bývalých kage, seřazeny od dveří vzestupně.

Po pár minutách čekání se konečně ozve vytoužené "dále" a vstoupíš do místnosti kageho. Kage sedí za stolem a zrovna pročítá knihu o historii Zamrzlého jezera, když však vstoupíš, hlasitě ji zaklapne. "Ano?"

Endo Hikari
Poté, co se ozvalo pozvání, sáhla jsem po klice a vešla. "Uhm... promiňte, že ruším v tuto pozdní hodinu....Přeji hezký večer.." podívala jsem na kageho, co seděl za stolem. "Jsem Endo Hikari. Hodnost genin. Chtěla jsem se zeptat, či pro mě máte nějakou práci..." sdělila jsem mu to, co jsem měla na srdci a čekala na jeho reakci.

Kage jen kývne a prohledá několik papíru. "Hikari, Hikari. O tobě sem četl, jen co je pravda." kývne znovu spíše pro sebe a pak vytáhne asi sedm svitků. "Tohle je potřeba zanést do Tundry, měla by tam být vesnička, kde na to čekají. Každopádně, je to nebezpečné místo, vem si k sobě ještě někoho." řekne vážným hlasem a položí svitky na stůl.

Endo Hikari
Trpělivě jsem čekala, co mi na to poví. Jak začal mluvit, objevil se mi na tváři spokojený úsměv. Byla jsem ráda, že mě nebere jako malou holčičku, ale za "spolehlivou" kunoichi. "Hai!" zvedla jsem ruku a zasalutovala. Vzala jsem si ze stolu těch sedm svitků a zacpala je do tašky. "Tak teda.. to bylo ode mě vše... zatím se tedy mějte..." zamávala jsem mu a poté vyšla z kanceláře a zavřela za sebou. "Yosh.. tohle bude moje první mise... jo vlastně ještě někoho najít, co by šel se mnou!" vzpomněla jsem si. A tak jsem zamířila ke cvičišti. Něco mi totiž říkalo, že tam potkám někoho, kde se mnou na misi půjde. (presun)