Pajzl u Mrtvého obchodníka

Skoro rozpadlá, dřevěná a až nepříjemně zapáchající budova jejíž logo zdobí propíchlý muž. Budova stojí kousek od vstupu do vesnice a má velmi dobrou pověst mezi lidmi, co shánějí práci a nebo se prostě potřebují ztratit. Zde je možno vyjednat takřka vše, od žen a děti do postele až po nájemné vraždy a sabotáže. V lokále se kromě nepříjemné a napjaté atmosféry vznáší také nepříjemný odér krve, moči, piva a cigaret, což jen podtrhuje náladu celé vesnice. Můžete se zde posadit na několik červotoči prolezlých židlí k podobnému počtu podobně hrozně vypadajících stolů a nebo na barovou židličku, kde si můžete objednat místní specialitku - Knihu citlivé práce.

Shichiro Uchiha

Pomalu kráčí po ulici směrem k hospodě a rozhlíží se po městě. Dnes je tu nějak podezřelý klid. Ono, co si budem povídat, tady je snad každý a vše podezřelé. Když konečně dorazí k hostinci, pomalu otevře dveře a smrad z hospody ho přímo praští do nosu. *Sakra.. Tak dlouho jsem tu nebyl, že už jsem skoro zapomněl, jak moc nechutné to tu je.* skuhrá si v duchu, když kráčí k baru. U baru si sedne na jednu stoličku a mávne na hospodského. Ve chvíli kdy se mu začne věnovat, tak ho požádá "Dobréj, potřeboval bych se mrknout, jakej kdo nabízí kšeft. Asi víte, jaký typ práce myslím."

Hostinský se k tobě přitočí a prohlédne si tě nepříjemným pohledem. "Ani nevím, co seš zač. Dokavaď si tě neprověřím, neukážu ti ani vlastní prostředníček." odfrkne si a začne čistit půllitr, co drží v rukou. "Pokud chceš, abych ti věřil, musíš pro to něco udělat. Vodkrouhni karavanu obchodníků, co by teďkonc měla tábořit u řeky poblíž Pralesa, přines mi pár bedýnek, co převážej a pak si můžem pokecat. Jasný?" zamračí se na tebe, načež plivne do půllitru a znovu ho začne čistit.

Shichiro Uchiha

"Víte vy, jaká je to vůbec dálka.." zabrblá. "No dobře no, že jste to vy, tak to možná i udělám.." pronese nakonec a bez čekání na cokoliv dalšího, ostatně jak to má ve zvyku, vstane a odejde pryč z hostince. *Zatracenej parchant vychcanej..* proklíná v hlavě hospodského po cestě k bráně.

Shichiro Uchiha

Cesta tunelem nakonec proběhla bez větších komplikací. Jen jednou ho otravoval nějaký opilec o drobné, ale to Shichoro vyřešil rázně jako vždy. Ono ostatní přejde chuť otravovat, když vaše noha pošle jednoho z nich na malý vyhlídkový let do bezvědomí.

Po ulici konečně došel až k hostinci, u kterého zapřemýšlel, jak si s plnýma rukama vlastně otevře, protože pokládat bedýnku do toho sajrajtu na zemi se mu moc nechtělo. Než však dokončil myšlenku, tak se dveře otevřeli, když nějací hosté vycházeli - spíše se potáceli - ven. Rychle tedy proklouzl dovnitř, načež došel k baru a významným odkašláním na sebe upozornil barmana. Když mu konečně začal věnocat pozornost, tak mu ukázal bedýnku, ale dát mu ji ještě nehodlal.

Barman se k tobě přitočí a pokusí se od tebe bedýnku vzít, naštěstí však rychle pochopí, že mu ji jen tak nedáš. Trochu se zamračí, ale nakonec ti beze slova podá obálku ve které najdeš tři sta Ryu. "Je to všechno?" prskne na tebe, zjevně nepočítal s tím, že se vrátíš. Můžeš si všimnou, že očkem šilhá po bedýnce. Těžko říct co je uvnitř.

Shichiro Uchiha

"No, přijde na to.." řekne a mezitím shrábne obálku s penězi, načež položí bedýnku na pul, ale stále ji má v držení. Je mu celkem ukradená cena nákladu v ní, neměl náladu pobíhat po tržištích a shánět kupce. "..že bych rád slyšel něco v tom smyslu, že vám od teď bude paměť sloužit dobře, když si přijdu pro knihu práce. Vlastně, rád bych se do ní podíval hned." oznámí barmanovi nakonec a v případě souhlasné reakce konečně pustí bedýnku ze svého držení.

Barman k tobě posune něco, co vypadá jako jídelní lístek, ale je to prázdné, tedy až na jednu stránku kde je rozepsána práce od nějakého Hioshiho Nakami.


Bedýnku si od tebe vezme a kopne pod pult, nijak se do ní nedívá. Poznámku o paměti ignoruje.

Shichiro Uchiha

"Okej, díky.. Mějte se zatím krásně.." ucedí napůl sarkasticky a zamíří ke dveřím Pajzlu. Naposledy se rozhlédne okolo, prohodí znechucený výraz nad místním osazenstvem a vypadne ven na ulici.

Po pár minutách cesty dorazí domů, kde si doplní zásoby jídla, vody i ninja výbavy. Houkne na Suiena, který se mu však neozývá, tak neotálí a vydá se zase na cestu. Tentokrát si vzal výrazně více zásob než minule, protože hodlal opět trénovat na pláních a to tak dlouho, jak to jen bude možné.

Shichiro Uchiha

Svižným tempem opustí tunel a kráčí ulicí. Přemýšlí nad tím, jestli kroky těch ninjů nemíří náhodou sem. Tu myšlenku ale vy chvíli zavrhne. Vždyť tady by je za pár vteřin roztrhali až na kosti. To už však stojí u dveří hostince a bere za kliku. Vejde dovnitř a projde rovnou až k baru, kde se posadí na židličku a pokývne na barmana. "Mám tady obálku, která se týká té zapsané práce." oznámí a na pult položí obálku s penězi.

Dneska zde místo hostinského obsluhuje jakási pěkná slečna s copem, který jí sahá až po pozadí. Se zářivým úsměvem převezme obálku a zkontroluje obnos. Poté z něj vytáhne zhruba šest set Ryu a podá ti je. "Je to vše? Netuším co za misi to bylo, ale byl tu vzkaz, že vám mám dát tolik, pokud se vrátíte."

Shichiro Uchiha

Převezme si od ní peníze a letmo si je přepočítá, aby to ani nebylo vidět. Pak si je zastrčí do brašny a s úsměvem se na barmanku podívá. "Rád bych se zase podíval do knihy po nějaké té prácičce. To víte, jeden tu přeci nemůže jen tak tvrdnout a nic nedělat." řekne a nepříliš nahlas se zasměje.

Slečna se zatváří nejistě, ale knihu i přes to vytáhne. Jsou v ní dvě práce, jedna na vyčištění tajných chodeb pod rozpadlým vězením na pláních. A druhá na dovezení zásilky do rybářské vesničky ve sněžných pláních. Odměna u obou misí je neznámá, stejně tak zadavatel.

Shichiro Uchiha

Vezme si od slečny knihu a kývnutím jí poděkuje, načež v knize nalistuje stranu, na které jsou nové objednávky práce. Hm.. možné vzrušení na blíže domovu nebo otrava až někde za dvěma prdelema. Těžká volba.. proběhne mu hlavou a na rtech se mu objeví sarkastický úsměv. Knihu zavře a přisune ji směrem k barmance, načež vstane a vydá se pryč z hostince. Vydá se domů, kde si opět rychle doplní zásoby a vydá se na cestu zpátky k tunelu.

Shichiro Uchiha

Vejde do hostince a vydá se k baru. Obsluha tam zrovna není, asi pro něco šla do skladu. Přemýšlel, jestli už je zpátky ten dědek nebo jestli tu ještě furt zaskakuje ta pěkná holka. Čekal, až někdo přijde, aby mohl podat hlášení o splněné misi.

Za pár minut se vynoří ze zadní místnosti konečně tebou vyhlížená osoba, jedná se o onu slečnu z posledně. Opětovně se na tebe zářivě usměje a také se ti zdá, že se na tebe podívá docela divným pohledem. "Splněno? Určitě si svým zaměstnavatelům udělal radost." mrkne na tebe a podá ti obálku s šesti sty ryu. "Chceš další práci?" zeptá se tě s potutelným úsměvem.

Shichiro Uchiha

Mile se na ni usměje a s poděkováním si od ní vezme peníze. Žeby změnili personál? No, rozhodně by to tomu pajzlu prospělo. Už jenom občas vyvětrat a dokonce už by se sem dalo i chodit. proběhne mu hlavou a podívá se na ni. "Jo, podívám se, co tam přibylo. Minule tam bylo jen něco o nějaký donášce a na rovinu.. vypadám jako pošťák?" zavtipkuje a čeká, až mu podá knihu.

Slečna vytáhne knihu a položí ji na pult, avšak v tu chvíli se zarazí. Na přebalu knihy leží jednoduchá obálka. Žena ji chytne a přelétne očima, stihneš zachytit, že na ní je tvé jméno. "Nukenin Shichiro, důležité." Barmanka ti dopis podá a pokrčí rameny, knihu zase schová, zjevně alespoň z části tuší o co se jedná. Když dopis otevřeš, je na papíru uvnitř doslova naškrábáno:

"Tam, kde voda do hor se vlévá. Tam, kde nepoznaná zvířata hodují na kostech archeologů. Tam, v prastarém chrámě, hledej nový pohled do budoucnosti. Tvůj přítel." Nic víc, nic míň.

Shichiro Uchiha

Čeká, až mu slečna podá knihu, ta mu však místo toho podá jakýsi dopis. Chvíli se na něj nedůvěřivě dívá, pak ho však otevře a přečte si, co v něm je. Co to má sakra znamenat? Od koho to sakra je? "Nový pohled do budoucnosti" je to narážka na oči nebo ne? Co když je to jen past a někdo se mě snaží vylákat.. zatraceně! šrotuje mu v hlavě jako o závod a svádí vnitřní boj s rozhodováním, jestli se přiklonit zvědavosti nebo opatrnosti. "Nevíte, kdo tu nechal ten dopis?" zeptá se barmanky a doufá, že se z její odpovědi dozví víc.

"Já nevím." zatváří se bezradně. "Opravdu nevím. Omlouvám se..." řekne a kousne se do rtu, je zjevné že s tím nemá žádnou spojitost. Pokrčí rameny a trochu se roztřese, je docela možné že z tebe má strach.

Shichiro Uchiha

"No, nevadí.. I tak vám děkuji.." řekne lehce zklamaně barmance, načež vstane a opustí hostinec, aniž by vnímal, co se děje okolo. V hlavě mu jen šrotují myšlenky týkající se dopisu. Nevěděl do čeho jde nebo co má očekávat, ale byl tak nějak rozhodnutý, že zjistí o co jde. Svou cestu však nyní ubíral směrem k tržišti, kde měl ještě něco na práci.

Furasshu

Furasshu šel po ulici, kde byl velký klid, který je to zvláštní, ale pak se podíval na hospodu a viděl, že jsou tam snad všichni. Asi nějaká oslava či co, ale doufám, že je tam hospodský, a že tam už neni ten smrad. Řekl, ale bylo to přesně naopak, otevřel dveře a smrad byl snad ještě větší, hodspodský tam byl opřený o pult a pochybné individua byli ožralí. Bude je bolet hlava no.. Zasmál se a šel k hospodskému, aby ho požádal o misi. Došel sem tedy za ním a řekl Ehm.. Zdravim, neměl byste pro mě nějakou misi? Řekl a upravil si klobouk, aby mu nebylo vidět do obličeje.

Hospodský si tě nedůvěřivě prohlédne a knihu, kde mise bývají zapsané nevytáhne. "Tak to ani náhodou, kloboučník. Nejdřív musím vědět, že se ti dá věřit." odfrkne si. "Ve skryté sněžné je trh, na tom trhu najdi obchodníka Lynguag, prodává medoviny. Měl odeslat zásilku, donuť ho ať ji dá a ty ji dones." řekne a začne čistit pult, zjevně tím pro něj rozhovor skončil.

Furasshu

Takže vám budu dělat pošťáka?Hmm... Inu dobrá, pro tentokrát... Řekl Furasshu a vyšel ven z hospody a šel přímo k bráně. Doufám, že to bude něco jednoduchýho, nemám čas na nějaký boje. Pomyslel si, a šel dál.

Furasshu

Furasshu po dlouhé době přišel před tu špinavou a smradlavou hospodu, jen myšlenka na to, že tam musí znovu vkročit a bude tam vcházet ještě hodněkrat byla děsná, ale co se dá holt dělat. Tak jo, mám tu zásilku, teď to jen odevzdat a pudu trénovat. Řekl si Furasshu a vešel do hospody. Viděl, že jsou zase všichni uplně ožralí, ale hostinský byl opřený o bar Heh, tam bych se neopřel, ani kdybych musel. Pomyslel si a šel k hostinskýmu. Když konečně prošel až k baru tak opatrně položil zásilku a řekl Tady je ta zásilka, čekám odměnu. Řekl Furasshu a očekával co mu za tu misi dá, popravdě to byla velmi jednoduchá mise.