Tréninkový stadion

First topic message reminder :

Označit toto místo za budovu by vás na škole pro architekty pravděpodobně stálo několik předních zubů a čest na nejbližších dvacet let. Tréninkové místo je totiž stadion, jak si ho každý představí - beze střechy, s tribunami a šatnami v útrobách. Kusagakure před lety vyřešilo stále se stupňujícími žádostmi o stadion pro bitvy ninjů tím, že předělala místní výcvikové centrum. Každý půl rok se zde pořádají zápasy mezi shinobi podobné úrovně, aby byl následně vyhlášen nejlepší shinobi každé kategorie. Když se tu však nekonají souboje, trénují tu snad všichni shinobi z vesnice. Jsou zde totiž podmínky pro trénink snad všeho, od Katonu po Suiton, od genjutsu po taijutsu.

Kiyomi Seygo

Po tolika dnes dřiny, odříkání a tvrdého tréninku konečně dokončila svou techniku. S úsměvem si prohlížela, jak svou technikou mění kunai na všemožné tvary, rozkládá ho na prach a další různé blbůstky. Když se dostatečně vyblbne, složí kunai do původního tvaru a přenese ho do pouzdra. Tak a teď je na řadě ta druhá silná technika. pomyslí si a vytáhne opět knížku psanou jejím bratrem, ve které si najde techniku co se bude učit jako další. Pozorně si začne číst všechny postupy a lehce trénovat základ techniky.

Již třetí den pokračuji v tréninku techniky na místním jezírku. Docela jsem se zlepšila a již nekončím tak často ve vodě, avšak stále to není to, co jsem se chtěla naučit. Přejdu z vody směrem na zem, neb mě již zničení zdejšího trávníku nijak netrápí. Ruce urovnám do Hyuuga bojového postavení a zavřu oči. Koncentruji se. Když se dostatečně zkoncentruji, vyšlu chakru do všech svých bodů, odkud je velmi rychle vystřelím do prostoru kolem sebe a následnou rotací těla se je pokusím roztočit do kopule, která by mě obklopila a vytvořila štít. Tentokrát to slaví úspěch a vytvořím asi metr hluboký kráter, ale znovu se mi to již nepovede, ani na sedmý pokus. Nakonec si jen unaveně povzdechnu a vyrazím k budově kageho, je čas vyrazit na misi.

Kiyomi Seygo

Umm, už to chápu! řekne zvesela a zavře knížku. Tahle technika byla z jejího pohledu dost těžká na pochopení a ještě težší na provedení, ale když zvládla tu předchozí, tak tuhle zvládne taky. Jen jí už bylo hloupé, že všichni tu dřou různými způsoby a její tréninky se zatím sestávají jen z dřepění a civění. Co si o ní asi ostatní myslí? Každopádně teď ji čekal trénink, který ač tak nevypadal, byl náročný až až. Dřepla si, zavřela oči a přiložila ruce k sobě. Začala pomalu koncentrovat chakru a vypouštět ji do svého okolí, aby vytvořila stabilní chakrové pole, které by několika násobně přesahovalo klasický rozsah její schopnosti.

Když si všimnu, že ten s těmi zvonky se vydá směrem pryč, ke kageho budově, zastavím se. Nemám chuť tam jak trdlo postávat s ním, takže se ještě vrátím k místu, kde jsem trénovala předtím. V tréninku opakuji stejný postup jako předtím - zkoncentruji chakru do chakra bodů a následně vystřelím v otočce se pokusím vytvořit kopuli. Podařilo se, dokonce i podruhé, ale po třetí už se mi to nepovede. Trochu zklamaně se posadím na zem a pozoruji nebe, čekám až se vrátí ten zvonkař, vsadím se, že bude mít misi pro více lidí...

Kazunari Senmatsu

Skoro doběhl na tréninkový prostor, na jeho čele se rýsovala krásná značka inu ta rána razítkem byla přesná a a kazunari měl teď novou bouli s fialovým podtiskem kageho osobního štenplu. Nervozně si zraněné místo promnul.
" Fajn příště tam jde někdo jinej..... Holky... ledová královno a hyperaktivní princezno.... půjdete se mnou na misi ...máme jít do vysokých hor a najít nějakého chlapa...teda spíš on si prej najde nás."

Kannon Yagami

Padla únavou na zem a odmítala se pohnout. ,,Nesnáším trénink..." řekla si sama pro sebe a zavřela na chvilku oči. Za pár dní určitě zase řekně něco, co tohle prohlášení úplně vyvrátí, ale to bylo pro ni jasně typické. Znovu otevřela oči, koukala na nebe a přemýšlela co dál. Trénink nepadal v úvahu, už toho měla plné zuby.

Z tohoto mizerného pocitu nudy jí však naštěstí vytáhnul Kazunari. ,,Jej!" vypískla nadšeně, hned byla na nohou a poslušně stála vyrovnaně vedle něj. ,,Mise? Do hor? Hledat? ... Super!" tvářila se nadšeně, otočila se na patě kolem své osy a pak začala nadšeně poskakovat kolem Kazunariho dokolečka. ,,Tak jdeme, jdeme.. jdeme!"

Trochu otráveně se podívám na tu hyperkativní-něco holku a zvednu se z trávy. "Dobrá. Ale nehodlám tam cestovat půl roku, tak sebou hněte." řeknu trošku podrážděně a s hlavou stočenou stále k nebi jdu pomalu ven. "Mimochodem, pěkný tetování." pronesu sarkasticky ke Kazunarimu. Zatím se nepředstavil nikdo z dotyčných, takže to nehodlám udělat ani já, což však znamená, že si budeme říkat "hej ty", a to zrovna nepatří k mým oblíbeným oslovením. "A kdyby to někoho zajímalo, já jsem Hyuuga." prohodím ledabyle k těm dvěma, ale ani se na ně neotočím.

Kazunari Senmatsu

"Hou hezky pomalu a postupně ...technicky bychom tam nemuseli cestovat tak dlouho ... teda pokud obě umíte shunshin..."
snažil se držet dál od té energetické.
"Hyuga nepovídej a já myslel že máš šedý zákal.Ale jména budou fajn. Já jsem Kazunari."
řekl poněkud nervozně a nějak moc nerozuměl jaké tetování, inu ledová královna měla asi led i na mozku a nepozná obtisk razítka.
" tak jak to tedy provedeme?"

Kannon Yagami

,,Kdyby jsi se netvářila tak kysele, šlo by to dvakrát rychleji." chtěla jí zase zatahat za tváře, ale z nějakého důvodu si to přece jen rozmyslela. ,,Hyuuga?" trhla sebou překvapeně a na chvíli se i zastavila v chůzi. ,,To jsou takoví ti očkatí, ne?" udělala si z prstů brýle a začala očima koulit na Maemi. ,,Zajímavé... Velmi zajímavé..." pronesla vážným hlasem a začala věnovat pozornost zase Kazunarimu. ,,Shunshin...?" natočila tázavě hlavu a chvilku jí trvalo než jí došlo, že se to právě naučila. ,,To je vopruz." prohlásila rázně. Ale vypadala, že by nakonec souhlasila. ,,Kazu... na... ri... Zní to celkem divně, víš?" vyprskla smíchy, i když při svém jménu neměla co říkat. ,,Já jsem Kannon Yagami. Opovažte se někdo smát, je to klasické vznešené jméno z východu."

*Dojdu sem a konečně začnu trénovat...,ale kterou tehcniku teď a tak mě napadá že bych mohl zdokonalit Keyaku Fuiin...začnu tedy s vytaženým svitek trénovat tuto techniku...uvidíme jak dobře to půjde...*

Přijdu na tréninkový stadion. Hmm.. teď mě něco napadlo.. Co kdybych z mých nepoužitelných Bunshinů udělal lepší Bunshiny, kteří by se mohli hýbat nezávisle na mně a byly by sami o sobě hmotní ?? To je dobrá myšlenka.. pomyslím si a začnu trénovat Kage Bunshin. Udělám pečeť a vedle mě se objeví klon. Stojím nehnutý a chci aby klon udělal jeden krok. Noha se mu sama pohne, pokusí se udělat krok, ale jak došlápne, tak se mu podlomí kolena a spadne na zem přímo hlavou, při čemž se z něho stane pouze trochu kouře.. Hmm, Jsem na dobré cestě.. pousměju se.

*Pro dnešek to stačí...ted chcu neco vyzkoušet je zapotřebí to otestovat at vím zda to bude dobré pro trénink ostatních věcí...a hele Netsu jako na zavolanou a pousměju se..."Čessst Netsuu pod ke me nachvilku potrénuješ pak..." a jdu k jezirkum o kousek dále...*

Jdu za ním, ale dávám pozor, zdá se mi to nějaké podezřelé. Jo.. Co potřebuješ ?? zeptám se jak dojdeme k jezírkům.

*Umíš už chodit po vodě? nebo jsi hloupý?? ovládám suiton tak chcu něco zkusit vypadáš jako někdo kdo má sílu..zkusim vyskočit nahoru a stříknout dolů...jako zed...zkus to probodnout...ok?? a vlezu na jezírko nekam doprostřed...*

Vlezu za ním, vytáhnu svou Tsubaki no Mai a jsem připraven na zeď. Jo s tím ti pomůžu. Co já vím, možná to probodnu, možná ne.. To zavisí na mojí kosti.. řeknu a protože jsem dost dlouho nebojoval tak jsem vytáhl kost nejvyšší kvality, ani jeden zoubek..

*Nooo sem rád že tě tu mám...začnu se smát...víš já mám tuhle vesnici velice rád...a takoví noumové jako ty musí být zabiti...,ale neboj se...tvoje tělo dám na průzkum ty kosti jsou docela cool...pousměju se...ty jakožto slaboch umřeš teď...aspon zkusím zda ta technika opravdu funguje...a aktivuji Shinkei mahi...které má dávno na sobě...a začnu se zhluboka smát... https://www.youtube.com/watch?v=CFg7esxnrXs&feature=related *

Najednou se mi zparalyzuje celé tělo. T-Ty.. Hajzle.. řeknu. Začnu celou mojí chakrou vzdorovat pečeti a doufám že pečeť prolomím.. Ze všech Chakrových bodů co mám v těle začnu uvolňovat velké množství chakry, což by mělo pečeť prolomit..

Netsu najednou zjistí, že není schopen ovládat ani jednu ze svých končetin. Ba dokonce mluvit nemůže, jediné čeho je schopen je vydávat přiskrčené zvuky a hýbat očima. Také cití, že ztrácí kontrolu nad chakrou v nohách a noří se hluboko do jezírka, kde se začíná dusit. I přestože to vypadá beznadějně, po čase se mu povede hýbnout prsty na noze a zavřít pusu, stále se však topí...

*Hoooo tak ty si schopen to docela překonávat...hmm musím uznat možná jsi nebyl uplně marný...,ale ted to ukončíme...snažím se doskočit kněmu...rukou ho praštít na čelo a křiknu--- Keiyaku Fūin--- přičemž by se na jeho hlavě měla zobrazit ona pečeť...*

Seikatsu plave za mnou a chce mi sáhnout na čelo. Ať se to podaří !!! povzbuzuji se a najednou změním tok chakry a vypustím asi 70% své chakry. Teoreticky i Prakticky by se měla pečeť prolomit. Pokud by se tak stalo, což je velmi pravděpodobné, tak za mnou musí Seikatsu plavat, čehož si včas všimnu a mou Tsubaki no Mai tupou stranou odrazím ruku. Vyplavu ze všech sil nahorua postavím se na vodu a postavím se. Dobré jutsu.. Budu to brát, jako že si ho chtěl jenom vyzkoušet.. řeknu a pořád jsem ve střehu.

Netsuovi se jen tak tak povede utéct na hladinu, avšak Seikatsu je jen několik setin za ním, takže Netsu by v případě útoku neměl ani čas na reakci...

...Seš dobrej to se musí uznat...z tohohle se dostat.....plácnu ho do zad a znova aktivuji Shinkei mahi ...tentokrát by již neměl být schopen to prolomit...ve svitcích co jsem četl...bylo že maximálně je to možné 2krát...,ale né u Genina...už tohle je zázrak...pomyslím si...možná ho přeci jen nechám žít...*

Trochu ještě přemýšlím jak vylezu nad jezero. Ta pečeť.. Stalo se mi to samé co hadovi, toho se jenom dotknul.. A ksakru.. Budu si radši dávat pozor.. nechci aby se mě znovu dotkl.. pomyslím si a hned na to mě zase plácne.
Vím co jsi právě udělal, tajemství téhle techniky znám.. Ale jak vidím, tak než se na někoho vrhneš, tak musíš mít výhodu, což je dost srabácké.. To bych do tebe netypoval a hlavně bych netypoval, že tuhle sračku budeš rozdávat všem lidem co najdeš.. řeknu Seikatsovi a dávám si víc než pozor. UDělám rychle na to Shunshin a přemístím se z jezera na pevninu, ale od jezera dál..

Kiyomi Seygo

Zrovna končí s dnešním tréninkem, když se otočí a všimne si, že Seikatsu a nějaký kluk stojí na jezírku. Najednou ten druhý kluk zmizí pod hladinou a Seikatsu se začne bláznivě smát. Na to proběhne něco jako malá šarvátka a ten kluk odskočí od jezera a začne křičet fakt podivné věci. Kiyomi se k nim rozběhne a zakřičí. "Hej kluci, co děláte? Nechte toho, nejste přeci děti!" snaží se uklidnit situaci.

Maemi Hyuuga

Znepokojeně se podívám na to divadlo kousek od nás a ušklíbnu se, nechtěla bych být na místě ani jednoho z nich. "Vznešené jméno z východu? To tak." odfrknu si a zastavím se na místě. Ještě než půjdeme na misi, ráda bych něco dodělala, nerada bych tam šla jen s těmi technikami, co zatím umím. "Počkejte ještě chvilku." syknu potichu a odskáču několik desítek metrů dál. Aktivuji Byakugan a postavím se do bojového postavení, tohle by měl být poslední pokus, neb bych se to již měla naučit. Pokusím se aktivovat Kaiten přesně tak, jak jsem to udělala předtím - a podaří se. Pro jistotu to udělám ještě několikrát, a zjištuji že s aktivovaným Byakuganem to jde daleko snadněji. Když jsem si byla jistá, že techniku již zvládám, vrátím se k ostatním. "Dobrá, vyražme." řeknu vážně a pomocí Shunshinu se přesunu.